úvod > články > články > Konopné zdivo a jeho potenciál.

Konopné zdivo a jeho potenciál.

Přečtěte si článek o budoucnosti pěstování konopí. Využití konopí ve stavitelství. Potenciál růstu a tvorby pracovních míst. Unikátní stavební materiál Hempcrete, který zachycuje 110-150 kg CO2 na m3.  

BUDOUCNOST KONOPNÉHO BETONU V ČESKU ZÁVISÍ I NA SPOLEČNÉM ROZJEZDU PĚSTITELŮ A ZPRACOVATELŮ

 

Konopné pazdeří, tedy zbytek stonku technického konopí po oddělení vlákna, se v kombinaci s různými pojidly používá na izolaci budov a střech, stavbu podlah a stěn. Konopný beton, směs na trhu nabízená pod různými obchodními značkami, se vyrábí i u nás. V zahraničí již roky zavedená alternativa však v Česku naráží na předsudky, legislativní obstrukce i posměšky. Přitom máme potenciál stát se konopnou velmocí.

 

Budoucnost konopného betonu v Česku závisí i na společném rozjezdu pěstitelů a zpracovatelů

 

„Kdo zvládne uvařit ovesnou kaši, dokáže si namíchat i konopný beton,“ říká Jan Bešík, aby naznačil jednoduchost přípravy stavebního materiálu Hempcrete. Rostoucí konopí díky fotosyntéze do jisté míry vyrovnává i uhlíkovou stopu vznikající převozem i zpracováním. Myš se jím neprokouše, propouští páru a lze z něj stavět i hlavní zdi domu bez nutnosti další izolace ani fasády.

Konopí se v malém pěstuje a zpracovává i u nás. V českých podmínkách své služby nabízejí dodavatelé konopného pazdeří i finální směsi konopného betonu ze zahraničí. Jan Bešík na Konferenci stavby z přírodních materiálů, kterou v únoru uspořádal spolek BAOBABY,  připomíná, že Česká republika byla dříve konopnou velmocí. Máme ideální podmínky pro pěstování této rostliny, stejně jako len nepotřebuje umělé zavlažování, roste rychle a její využití je všestranné.

Konopný stonek (foto: Natrij, Wikipedia, Public Domain, 2002)

Konopné stavitelství má u nás enormní potenciál, zájem o konopné produkty dnes převyšuje lokální nabídku. Chybí však dostatečné množství vhodných sklízecích strojů a tak zvaných tíren – linek, které stonky zpracují na vlákna a pazdeří. Zákon umožňuje technické konopí pěstovat na poli až od roku 1999, a tak přes silnou tradici v 18. a 19. století začínají dnešní pěstitelé a zpracovatelé od začátku. Bez lokální zpracovatelské kapacity se zemědělci do pěstování konopí nehrnou, a výrobci konopných produktů musejí dovážet materiál ze zahraničí.

Pěstitelé také podléhají velmi přísné kontrole až šikaně. Neustálá podezíravost a sledování ze strany státních orgánů, nucené odebírání vzorků a posměšky na úřadech i mezi kolegy v oboru podporují předsudky vůči konopí. Známá česká kauza z loňského roku, kdy policisté napadli a zadrželi zemědělce, kteří sklízeli technické konopí, stále není dořešena. „Budeme pěstovat i nadále, ale jinde, a nechci říci kde. Bojím se, že by se to mohlo opakovat,“ říká k incidentu Bešík.

Sklizeň konopí ve Francii (foto: Aleks, Wikipedia CC BY-SA 3.0, 2007)

Dlouholetá stigmatizace této rostliny začala už ve 30. letech minulého století v USA. Jack Herer ve své knize Spiknutí proti konopí přisuzuje značný podíl viny společnosti DuPont, která si tehdy nechala patentovat nový postup výroby papíru ze dřeva. Konopí, které za čtrnáct týdnů poskytuje na stejné výměře čtyřikrát více dřeně než stromy za třicet let, mu bylo vážným konkurentem, plodinu však lidé pěstovali tradičně po celém území USA a bylo obtížné vytvořit monopol. DuPont tedy spustil kampaň na démonizaci nebezpečné drogy z konopí a podařilo se zavézt zákony plošně zakazující jeho pěstování. „Konopí by v současnosti mohlo nahradit značnou část produktů, které jsou na bázi ropy,“ říká Filip Menšl, textilní designér a konzultant z knihovny materiálů matériO Prague. Podle Menšla se naše společnost ještě nezbavila mýtů a lží, které brání dalšímu rozvoji zpracování konopní.

Ukázka staveb z konopných bloků (foto: Olivier DUPORT, Wikipedia, CC BY-SA 3.0, 2007)

Využití konopí ve stavitelství zpochybňují i odborníci. Tuzemská stavební legislativa neuznává mezinárodní certifikát nehořlavosti, který konopný beton získal v Anglii. „Konopný beton byl zařazen do třídy A1, tedy nehořlavý materiál. Certifikát získal od britské společnosti BBA, je v souladu i s českými normami (ČSN 1182 a ČSN 1716),“ říká Jan Bešík během konference, a ukazuje snímky ze zkoušky hořlavosti, ve které konopný beton vydržel nehořet po dobu sedmdesáti minut. Podle zkušeností Jana Bešíka české úřady však tento certifikát neuznávají, a komplikují tak realizaci konopných staveb v případech, kdy zákon ukládá použití nehořlavých materiálů (například při vzdálenosti sousední stavby, která je menší než sedmnáct metrů). Úřady podle jeho zkušenosti vyžadují českou certifikaci, která stojí čtvrt milionu korun.

„Lidstvo má před očima dokonale udržitelný zdroj, ze kterého se dá vyrobit textilie, plast, stavebniny, kosmetika i jídlo,“ shrnuje Filip Menšl. „První Dieselův motor původně nebyl navržen pro naftu ale pro rostlinný olej, což byl vzhledem k rozsahu pěstování konopí v té době především konopný olej,“ dodává.

V dnešní době, která žádá udržitelná řešení, by mohlo využití konopí opět vzkvétat. Česká poptávka převyšující nabídku je toho důkazem. Zdá se, že celému odvětví by pomohlo rozjet se ve stejnou chvíli, získat podporu státu, spolupracovat při celém procesu – od pěstování po zpracování a seznámit veřejnost i odborníky s vlastnostmi materiálů z konopí.